Anketa - Bezpečnost a stav dětských hřiští ve Varnsdorfu

 

                    Naše skupina:

  • Daš Jakub
  • Kongkham Sylwia
  • Němcová Kristýna
  • Vetešníková Monika
  • Vöröšová Barbora

 

          Kde, koho a jak jsme se ptali:

 

  • Ptali jsme se ve škole (studentů i profesorů), na autobusových zastávkách, v autobusech.
  • Dotázanými byli rodiče, prarodiče a sourozenci nebo děti, které navštěvují hřiště. Přímo na hřišti jsme se tázali maminek.
  • K získání hlasů jsme využili také internet (email, Facebook,…) a prostřednictvím webových stránek jsme se také dozvěděli pár názorů.

 

 

  • Celkem bylo otázaných 100 občanů.

  

            Výsledky ankety

 

  

  1. Varnsdorfské dětské dopravní hřiště se nachází vedle frekventované křižovatky a není oploceno, či jinak zabezpečeno. Přivítali byste z bezpečnostních důvodů oplocení hřiště?

                                 

                                    a) Ano                    80%

                                    b) Ne                        5%

                                    c) Je mi to jedno    15%                  

 

  1. Na hřiště mají přístup psi, jak volní, tak uvázaní. Z hygienických důvodů a bezpečnosti, měl by se vstup psů zakázat nebo omezit např. Podmíněním náhubku, či vodítka?

                            
 

                                    a) Ano                    86%

                                    b) Ne                        2%

                                    c) Je mi to jedno    12%  

 

  1. Uvítali byste, aby se na noc veřejná hřiště zamykala?

                           

                                    a) Ano                    79%

                                    b) Ne                        7%

                                    c) Je mi to jedno    14%     

 

  1. Považujete hřiště za dostatečně bezpečná?

 

                                    a) Ano                      0%

                                     b) Ne                       93%

                                    c) Je mi to jedno       7%   

                                

 

 

              Zavěr

          

  Reakcí námi dotázaných občanů jsme byli velice mile překvapeni. Trochu jsme se nejdříve obávali jejich reakcí, ale ani jednou jsme se nesetkali s neochotou, či dokonce vulgaritou. Za což, jsme všem dotázaným vděční. Možná to bylo tím, že jsme se snažili zaměřit na skupinu lidí, která hřiště sama navštěvuje nebo tam doprovází sourozence, děti, či vnoučata. Lidí, kterých se problém přímo týká.

   Starší lidé na námi nalezené problémy a jejich důsledky pohlíželi se zodpovědností. Všichni přiznali, že při návštěvě veřejného hřiště mají obavy o bezpečnost svých blízkých. A hřiště nepovažují za bezpečná. Občané se především obávají volně pobíhajících psů. V poslední době je známo mnoho případů napadení dětí psem. Dále je děsí infikované jehly, či střepy. Samozřejmě nechtějí, aby si například jejich vnoučata hrála mezi psími exkrementy nebo nedopalky od cigaret, či odpadky.

    Mladí lidé a lidé středního věku, měli podobné názory na problémy a možná rizika jako senioři. Často jsme se setkávali téměř se zděšením, když jsme upozornili na problém neoploceného, či jinak nezabezpečeného, dopravního hřiště, které je umístěno navíc u křižovatky. Mnoho lidí si okamžitě uvědomilo, jak málo stačí k tomu, aby dítě nedopatřením vjelo do silnice nebo při autonehodě, aby auto bez zábran narazilo do hrajících si dětí. Toto hřiště je při tom navštěvováno, jak ve volném čase občanů, tak i v rámci vyučování.

     Děti vyslovily především strach z volně pobíhajících psů, kteří mohou být i agresivní.

     Během pracování na anketě jsme nezažili žádné kuriózní zážitky. Je smutné, že nikdo z dotázaných občanů neodpověděl, že hřiště považuje za bezpečná. Spoustu lidí jsme překvapily s problémem oplocení a všichni se shodli na názoru, že by měl být problém akutně řešen.

     Anketu jsme zpracovávali postupně. Ptali jsme se náhodných kolemjdoucích, ale i přesně vytipovaných občanů, kteří by se rádi vyjádřili k problému. Jednou jsme vyrazili do ulic společně s celou skupinou, poté už pouze individuálně. Vypracování jsme si rovnoměrně rozdělili, každý z nás nasbíral okolo 20 hlasů, s chybějícími hlasy jsme si ve skupině navzájem pomáhali a doplnili je.

    Ptali jsme se všech věkových kategorií, nebrali jsme ohledy na pohlaví.

     Nakonec bychom chtěli ještě jednou vyzdvihnout ochotu občanů, jejich slušnost a uvítání toho, že jsme se takovýto veřejný problém, který trápí mnoho občanů různého věku, rozhodli řešit. Mnoho z nich nám dokonce popřálo mnoho zdarů a úspěchů.